Rychlý kontakt
Obchod: 
Zkušenosti z realizací ukazují, že většina problémů nevzniká na straně technologie samotné, ale ve fázi návrhu. Poddimenzovaný průtok vzduchu, nedostatečný odvod vzduchu z objektu nebo nesprávné rozmístění jednotek mohou snížit účinnost systému o desítky procent. Moderní adiabatické chlazení proto nelze navrhovat pouze podle plochy haly nebo instalovaného chladicího výkonu. Projekt musí vždy vycházet z objemu budovy, tepelných zisků, venkovních klimatických podmínek a požadované kvality vnitřního prostředí.
Adiabatické chlazení se navrhuje jinak než klimatizace
První zásadní rozdíl spočívá v samotném principu technologie. Klasická klimatizace je navrhována primárně podle potřebného chladicího výkonu v kW. Projektant stanovuje tepelnou zátěž objektu a následně vybírá zdroj chladu, který je schopen tento výkon pokrýt.
Adiabatické chlazení naopak pracuje s objemovým průtokem vzduchu.
Chladicí efekt vzniká přívodem velkého množství čerstvého vzduchu ochlazeného odparem vody. Návrh proto vychází z intenzity větrání a schopnosti odvést z budovy přebytečné teplo.
Zjednodušeně lze říci, že:
- klimatizace pracuje s chladem,
- adiabatika pracuje se vzduchem.
Právě nepochopení tohoto rozdílu bývá nejčastější příčinou chybného návrhu.
První krok: výpočet tepelných zisků
Každý projekt musí začínat bilančním výpočtem.
Je nutné stanovit:
Vnější tepelné zisky (např.):
- solární zátěž střešního pláště
- oslunění fasád
- prostup tepla konstrukcemi
Vnitřní tepelné zisky(např.):
- technologické procesy a rozvody,
- výrobní stroje,
- osvětlení,
- zaměstnanci
Právě vnitřní tepelné zisky bývají ve výrobních halách dominantní. Není výjimkou, že představují více než 70 % celkové tepelné zátěže objektu. Proto může mít výrobní hala o stejné velikosti zcela odlišné nároky na chlazení podle typu výroby. Tepelné zisky budou zohledněny při stanovení výměny vzduchu (čím vyšší zisky tím vyšší potřeba výměny vzduchu).
Druhý krok: analýza klimatických podmínek
Výkon adiabatického chlazení je přímo závislý na stavu venkovního vzduchu.
Pro návrh jsou důležité především:
- návrhová venkovní teplota,
- relativní vlhkost,
Teoretická hranice adiabatického chlazení je dána mokrou teplotou venkovního vzduchu. Čím je vzduch sušší, tím většího poklesu teploty lze dosáhnout. Pro české klimatické podmínky lze v letním období běžně očekávat pokles přiváděného vzduchu přibližně o 5–12 °C.
Závislost teploty přiváděného vzduchu na vnitřní teplotě a relativní vlhkosti (projekční manuál)
Klíčový parametr: objemový průtok vzduchu
U adiabatiky rozhoduje především množství vzduchu přiváděného do objektu. Projektanti obvykle pracují s počtem výměn vzduchu za hodinu.
Orientačně lze uvažovat:
Doporučené hodnoty výměny vzduchu podle zátěže - tepelných zisků (projekční manuál)
Příklad:
Výrobní hala:
- plocha 4 000 m²
- výška 8 m (výška distribučních elementů 5 m)
- Požadovaná výměna (lehká zámečnická výroba - střední zátěž): 13 h⁻¹
Čistý objem prostoru pro chlazení: 5 x 4 000 = 20 000 m³
Potřebný průtok: 20 000 × 13 = 260 000 m³/h
Na základě hodinového průtoku vzduchu je možné určit počet a velikost adiabatických jednotek.
Stanovení počtu jednotek
Jednotky mají v manuálu pro instalaci a údržbu definovaný hodinový průtok vzduchu:
AD14 V: max. 13 000 m3/h
AD20 L:max. 20 000 m3/h
AD30 V: max. 27 000 m3/h
V - Stropní instalace (Vertikal)
L- Nástěná instalace (Lateral)
Příklad:
Potřebný průtok: 260 000 m³/h
Počet jednotek = potřebný průtok vzduchu / maximální průtok vzduchu = 260 000 / 27 000 = 9,6 =) 10 jednotek
Návrh distribuce vzduchu
Dodání správného množství vzduchu je naprosto klíčové. Neméně důležité je také zajistit jeho rovnoměrnou distribuci.
Při návrhu je nutné sledovat:
- dosah proudění a směr proudění
- rychlost vzduchu v pobytové zóně,
- eliminaci mrtvých zón.
V praxi se používají tři základní varianty:
- Přímé vyfukování do haly - nejčastější a ekonomicky nejvýhodnější řešení. Používá se zejména u výrobních hal, skladů, logistických center.
- Textilní distribuční systémy - vhodné tam, kde je požadována velmi rovnoměrná distribuce vzduchu.
- Klasické vzduchotechnické potrubí - používá se při členitých dispozicích nebo při požadavku na zónovou regulaci.
Nejpodceňovanější část projektu: odvod vzduchu
Zatímco klimatizace většinou pracuje s recirkulací, adiabatický systém neustále přivádí čerstvý vzduch.Každý kubík přiváděného vzduchu musí mít možnost opustit objekt.
Pokud tomu tak není:
- vzniká přetlak,
- narůstá vlhkost,
- snižuje se účinnost chlazení,
- zhoršuje se proudění.
V dobře navrženém systému bývá odvod vzduchu stejně důležitý jako samotný adiabatický chladič. Systém zahrnuje přivádění ochlazovaného vzduchu do prostoru a odvod alespoň 80% z toho prostřednictvím přirozených větracích otvorů nebo systému nuceného odsávání. Odvod nejméně 80% přiváděného vzduchu je nezbytné pro zajištění předpokládané výměny vzduchu, pro zajištění chladicího účinku a pro zabránění zvýšení procenta relativní vlhkosti v prostoru.
Odvod nižšího množství vzduchu, než jaké bylo přivedeno (ale ne méně než 80%), umožňuje udržovat ochlazovaný prostor v mírném přetlaku ve srovnání s vnějším prostředím, což zabraňuje vnějšímu horkému vzduchu vniknout do prostoru přirozenou cestou otvory. Na odvod odpadního vzduchu je třeba počítat s otvory o velikosti zhruba 1 m2 na 1000 m3 vzduchu.
Je důležité, aby větrací otvory (okna, dveře, brány, střešní okna, ...) nebyly soustředěny na jednom místě nebo pouze na jedné straně prostoru, ale aby byly rozmístěny v celé budově, aby umožňovaly větrání a chlazení celého prostoru a nejen jeho části. Nejlepšího výsledku dosáhneme, pokud můžeme otvory umístit ve stropu jako světlíky nebo střešní okna: pomocí těchto otvorů je možné „odvádět“ velké množství teplého vzduchu, který se běžně hromadí a usazuje se pod střechou.
Pokud již jsou v prostoru v provozu systémy nuceného odsávání, musí být jejich kapacita zohledněna a odečtena od výpočtu potřebných otvorů/výústků. Je nutné zajistit správnou rovnováhu mezi množstvím vzduchu přiváděného a odváděného z prostoru.
Projektový návrh proto musí vždy řešit:
- stavební otvory - přirozené větrání
- střešní ventilátory,
- gravitační klapky,
- ventilační žaluzie,
- střešní světlíky s funkcí větrání.
Volba a umístění jednotek
Střešní instalace
Výhody:
- nejlepší distribuce vzduchu,
- minimální zábor prostoru,
- kratší trasy rozvodů.
Fasádní instalace
Výhody:
- jednodušší instalace do stávajících budov,
- nižší nároky na statiku a stavební úpravy,
Voda jako provozní médium
Voda potřebná pro provoz chladiče může být čerpána přímo z místního vodovodní sítě. Není nutné žádné změkčování vody, protože chladič zajišťuje pravidelné naprogramované proplachování vnitřních obvodů, aby se zabránilo tvorbě usazenin vodního kamene a krystalizace minerálních solí obsažených ve vodě. Pokud víte, že máte zvláště tvrdou vodu, můžete naprogramovat častější proplachování.
Klíčové je dodržení dvou jednoduchých parametrů:
- Hydraulický rozvod musí zajistit minimální průtok 7 l/min pro každou jednotku při tlaku 1,5 ÷ 3 bar (maximální povolený tlak: 6 bar).
- Hydraulický rozvod musí být vybavena vhodným filtrem, který zabrání průniku pevných prvků, jako je písek a nečistoty
- Hydraulický rozvod musí jít vypustit před začátkem zimní sezóny, aby nedošlo k poškození zamrznutím.
Automatická regulace jako součást systému
Adiabatický chladič musí být vybaven vlastním řídícím systémem. K dispozici jsou tři varianty regulace:
- Lokální ovládání EVO pro každou jednotku – umožňuje manuální, nebo plně automatický provoz zařízení. Je vybaven týdenním programátorem a umožňuje signalizaci stavu a provozní diagnostiku.
- Skupinové ovládání EVO-ODSPS035 - společné ovládání až 5 chladicích jednotek prostřednictvím jednoho ovladače. Výhodné pro chlazení výrobních hal o větších rozměrech, kde je zapotřebí většího počtu průmyslových chladicích jednotek.
- Centrální řízení ovladačem QBO10 s možností implementace do MaR - nezávislé ovládání až 16 chladičů
Nejčastější chyby při návrhu
V reálném provozu se setkáváme s třemi zásadními problémy:
Poddimenzovaná výměna vzduchu
Jde o nejčastější chybu. Jednotka nemá dostatečný průtok vzduchu. Investor očekává výkon odpovídající klimatizaci, ale systém není schopen dostatečně odvést tepelné zisky ven z objektu.
Chybějící odvod vzduchu
Technicky správně navržená jednotka, která pracuje do přetlaku. V budově roste vlhkost a jednotka nemá chladící výkon.
Nevhodná distribuce vzduchu
Jednotka je správně dimenzována, má dostatečný odvod vzduchu, ale není správně umístěna. Vznikají přehřáté zóny, průvan a nelze plně využít výkon instalovaných jednotek.
Závěr: dobrá adiabatika začíná u projektu
Zkušenosti s adiabatickým chlazením ukazují, že mezi průměrnou a špičkovou realizací více než značka, rozhoduje kvalita projekční přípravy.
Správný návrh musí řešit současně:
- tepelné zisky,
- klimatická data,
- požadovaný průtok vzduchu,
- distribuci vzduchu,
- odvod vzduchu,
- kvalitu vody,
- systém regulace.
Teprve kombinace všech těchto faktorů umožní dosáhnout toho, co je hlavním důvodem investice do adiabatického chlazení – vysokého tepelného komfortu při minimálních provozních nákladech. Řešíte projekt s adiabatickým chlazením, ohraďte se na naše specialisty nebo vyzkoušejte náš konfigurátor.
